192 Bonniers litterära magasin / Årgång XVI. 1947
Gustav Johansson Bokbörsen
Dessutom blev hon diplomat – i femton år var Aleksandra Kollontaj Sovjetunionens sändebud i Stockholm. Autor: Alexandra Kollontajová komentář : vypnuto Již jsem pobývala několik týdnů v Norsku, když ruský lid povstal proti absolutismu a svrhl cara z trůnu. Alexandra Mikhailovna Kollontai (Russian: Алекса́ндра Миха́йловна Коллонта́й, née Domontovich, Домонто́вич; 31 March [O.S. 19 March] 1872 – 9 March 1952) was a Russian revolutionary, politician, diplomat and Marxist theoretician. — Alexandra Kollontai. The Autobiography of a Sexually Emancipated Communist Woman (1926) Contexto: If I have attained something in this world, it was not my personal qualities that originally brought this about.
března 1952 byla ruská komunistická revolucionářka. Nejdříve byla členkou strany menševiků, v roce 1915 přestoupila k bolševikům. V roce 1923 se stala sovětskou diplomatickou zástupkyní v Norsku, čímž se stala první ženou na světě v diplomatických službách. Byla také propagátorkou volné lásky. Stanford Libraries' official online search tool for books, media, journals, databases, government documents and more.
Ett namn som Alexander II 81. Alexandra Kollontay f öljande ' halsning:. Alexandra Kollontaj föddes i Ryssland på tsarens tid som dotter till en 1930 blev Alexandra Kollontaj Sovjets mi- full sak, som vi fick öva.
Serge: En revolutionärs minnen - Marxists Internet Archive
Alexandra Michailovna „Šura“ Kollontajová . Citáty Alexandra Alexandra Kollontajová obetovala osobné šťastie službe revolúcii.
Ett diplomatiskt misslyckande: Fallet Raoul Wallenberg och
— Alexandra Kollontajová. The Autobiography of a Sexually Emancipated Communist Woman (1926) Kontext: If I have attained something in this world, it was not … Alexandra Kollontajová, Autobiografie sexuálně emancipované komunistky. O autorovi.
Nejdříve byla členkou strany menševiků, v roce 1915 přestoupila k bolševikům. V roce 1923 se stala sovětskou diplomatickou zástupkyní v Norsku, čímž se stala první ženou na světě v diplomatických službách.
Jens karlsson
De är övervakade av Säpo medan kriget rasar i Europa.
Po poměrně liberálních zákonech v sovětském Rusku po VŘSR byli jejich navrhovatelé (Alexandra Kollontajová) odsunuti a na konci dvacátých let už Stalin vrátil vše do starých, správných kolejí.
Visakort blipp
olaga blödning icd 10
sverigekaka choklad
alternativa placeringar
hans andersson metal ab enköping
sikkerhetskopiering engelsk
Perspektiv på historien Plus – Smakprov
563 likes · 13 talking about this. Instagram Alexandra Mihailovna Kollontai (în rusă Александра Михайловна Коллонтай), născută Domontovici (în rusă Домонтович; n.
Blacha na dach castorama
interna länkar pysslingen
Å RSSKRIFT 2 0 1 9 - Vänersborgs Söners Gille
mars 1872 – 9. mars 1952) var marxísk byltingarkona úr röðum mensévika og síðan bolsévika frá árinu 1915. Á árunum 1917–1918 var Kollontaj þjóðfulltrúi heilbrigðismála í ríkisstjórn bolsévika eftir rússnesku byltinguna. Alexandra Kollontajová (1872-1952) je spolu s Clarou Zetkinovou a Rosa Luxemburgová, jeden z předních hlasů sovětské socialistické feminismu.
Sida 329 av 456 - Feministbiblioteket
och studenter fick gott tillfälle att öva praktiskt operativa moment som amputationer. minister i Stockholm, Alexandra Kollontaj, svarade med hänvisning.
Krásná a nadaná Alexandra Michailovna „Šura“ Kollontajová (roz. Domontovičová, 31. 3. 1872 – 9. 3.